Otevřít menu

Na úvodní stranu Štolbova městská knihovna Nechanice

skipcr.cz sknizkoudozivota.cz facebook.com knihovny.cz ptejteseknihovny.cz skipcr.cz kr-kralovehradecky.cz
Návštěv :
Celkem : 19585
Týden : 46
Dnes : 0

 

spolecne_cteme.jpg

 

Markvartici a jejich místo v dějinách přemyslovských Čech

                                                         recenze knihy

         V české zemi žili Lemberkové, Vartemberkové, Valdštejnové, páni z Michalovic, z Rotštejna či ze Zvířetic, kteří měli mnoho společného – erbovní figuru v podobě lva, urozenost a starobylost, rozsáhlý majetek, službu (někdy i mocenský boj proti) českému králi a původ, neboť „praotcem“ byl Markvart, komoří na dvoře knížete a později krále Vladislava II. (I.). Od panovníka obdržel rozsáhlé území u horního toku řeky Jizery a Markvartův potomek Heřman, pravděpodobně donátor cisterciáckého kláštera v Hradišti nad Jizerou (nyní obec Klášter Hradiště nad Jizerou), byl otcem tří synů - zakladatelů výše zmíněných rodů. Pánům erbu lva již byla pozornost věnována, ale monografie o rodu Markvarticů a jejich společenských i ekonomických vazbách v období přemyslovských Čech, je poprvé vydána v říjnu roku 2024.  

         PhDr. Jiří Zoul Sajbt je odborníkem na dějiny raně středověké šlechty, architektury, urbanismu a obchodních vztahů. Jeho kniha vznikala cca třináct let a výsledkem autorova důkladného badatelského přístupu i studia archivních pramenů je kompaktní a vytříbená publikace, ve které Markvartici defilují jako významná rodová dynastie. V sedmi kapitolách věnuje pozornost jejich mediálnímu obrazu v českém dějepisectví i dějinným počátkům a informuje o postupném vzniku jednotlivých rodů vzešlých z Markvarticů. Dále píše o sociálních vztazích a kultivaci krajiny, na které se Markvartici podíleli a předkládá plány i rozbory hmotových rekonstrukcí středověké církevní a hradní architektury (s akcentem ohledně výzkumů, které prováděl kastelolog Tomáš Durdík) pro porovnání se současnou podobou památkových objektů. Podrobně analyzuje genealogické údaje, včetně sporných míst markvartického rodokmenu i vývoj majetkové základny rodu v časovém rámci cca od poloviny 12. do počátku 14. století. V exkurzu do oblasti heraldiky, v souvislosti s erbovní figurou lva a spekulaci o její možné původní podobě lvice, objektivně polemizuje s kolegy (např. heraldikové Stanislav Kasík a Milan Buben, historikové August Sedláček a Josef Vítězslav Šimák). Obzvlášť zajímavě popisuje vazby na jednotlivé lokality (např. nositelé jména Jaroslav z rodu Markvarticů – Turnov, páni z Lemberka – hrad Lemberk a Jablonné v Podještědí, páni z Michalovic – hrady Michalovice, Velešín, Brandýs nad Labem, páni z Vartenberka – Sobotka, hrady Kost a Vartenberk ve Stráži pod Ralskem, popř. Valdštejnové – hrady Rotštejn, Kumburk, Návarov, Nístějka, Valdštejn). Pod drobnohledem autora je také pozemková držba se zřetelem k místu posledního odpočinku Markvarticů, kterým byl cisterciácký klášter (na jeho místě dnes stojí zámek, přestavěný na pivovar) v Hradišti nad Jizerou (nyní obec Klášter Hradiště nad Jizerou).   

 

Publikace je doplněna mapami, na kterých lze spatřit rozsah majetku Markvarticů a schémata středověkých cest v české krajině, genealogickými tabulkami zjištěných či pravděpodobných rodových vazeb a množstvím fotografií. Barevná příloha obsahuje kvalitní snímky, ale na některých černobílých fotografiích lze obtížně rozeznat vyobrazené stavby, popř. heraldické figury na pečetích. Kniha obsahuje i nepřesnost zřejmě způsobenou opomenutím aktualizace v čase mezi korekturou rukopisu a jeho odevzdáním do tisku, vždyť zámek (dříve hrad) Vartenberk v Ralsku již není „notně zchátralý“ – dne 24. května 2024 byl v průběhu nákladné rekonstrukce otevřen prohlídkám pro veřejnost. 

Monografie Markvartici a jejich místo v dějinách přemyslovských Čech náleží mezi nejlepší svazky edice Šlechta zemí České koruny a její autor dokazuje, že precizní badatelství lze „pěstovat“ v součtu schopností, nabytých znalostí, vytrvalosti a navíc i srdcem. 

PhDr. Jiří Zoul Sajbt: Markvartici a jejich místo v dějinách přemyslovských Čech, edice Šlechta zemí České koruny: sv. 10, ISBN: 978-80-88030-85-0, 335 str., 1. vyd., Bohumír Němec – VEDUTA, nakladatelství a vydavatelství, České Budějovice v roce 2024.        

Autor textu: Stanislav Vaněk

 

markvarticiobalka.jpg

 

Harrachové – vznešenost zavazuje

                                                     recenze knihy

Aristokratické rody Zemí Koruny české lze rozdělit z hlediska času na celkově (předbělohorské a zároveň pobělohorské) i částečně kontinuální (pouze pobělohorské), z ekonomického hlediska na rody s majetkovým a společenským zázemím v českých i rakouských zemích a na rody výlučně zemské, spjaté s určitou částí habsburské monarchie. 

Rodem celkově kontinuálním v českých i rakouských zemích byli Harrachové, nositelé erbu červeného štítu a v něm třech stříbrných pštrosích per vetknutých do zlaté koule (puklice?). Pocházeli ze zaniklé vesnice Harachy na jihu Čech, tvořili dvě rodové linie – českou (vymřela v roce 1725) a (horno) rakouskou, která dosáhla většího významu mj. povýšením Leonarda IV. z Harrachu do stavu říšských svobodných pánů v roce 1552 a ziskem říšského hraběcího titulu Karlem I. z Harrachu v roce 1623. Harrachové zastávali významné úřady, postupně přesouvali svojí hospodářskou a politickou aktivitu více do českých zemí, kde se posléze zabývali i národnostní otázkou a podporou vzdělanosti. V projektu Národního památkového ústavu Po stopách šlechtických rodů padla volba na Harrachy a jeho 13. ročník je rodu věnován. Vrcholem harrachovského roku by měla být publikace nazvaná Harrachové – vznešenost zavazuje, vydaná v březnu roku 2023.   

PaedDr. Jan Luštinec (emeritní ředitel Krkonošského muzea v Jilemnici a významný badatel o dějinách rodu Harrachů), Mgr. Petr Nosek (zástupce kastelána zámku Hrádek u Nechanic), Mgr. Adam Rejha (pracovník NPÚ) - napsali kompaktní „harrachovskou“ monografii. Splnili vytýčený cíl? Kniha je rozdělená do úvodu a šestnácti kapitol - textových medailonů o jednotlivých osobnostech rodu. Trio autorů důkladně využilo svých odborných znalostí a zkušeností s harrachovskými sbírkovými či archivními fondy. Dějinný příběh rodu je popsán věcně i objektivně (např. posouzení postojů Jana Nepomuka Antonína Harracha v době okupace v letech 1939 – 1945) a jsou vysvětlena přediva společenských i příbuzenských vztahů Harrachů. Podrobně se lze seznámit se složitými reáliemi raně pobělohorské doby (Isabella Kateřina z Harrachu jako manželka Albrechta z Valdštejna a věcné posouzení podílu arcibiskupa a kardinála Arnošta Vojtěcha z Harrachu na procesu rekatolizace), ale informativně objevný je pohled na ekonomické a z nich vyplývající sociální vazby Harrachů k poddaným (posléze zaměstnancům) a kulturní mecenát (Jan Nepomuk Harrach jako podporovatel vzdělávacích institucí v českých zemích či sociální vztah Otty Jana Nepomuka Harracha k jeho vychovateli básníku Juliu Zeyerovi). Publikováno je množství dobových fotografií rodových sídel a značný prostor je věnován dějinám a popisu harrachovských nemovitostí v Čechách na Moravě i v Rakousku (Ferdinand Bonaventura a jeho syn Alois Tomáš Raimund Harrachové jako císařští diplomaté a zakladatelé obrazárny na zámku Rohrau) a údajům o jejich historii – v přehledu se pouze nenalézá podrobnější informace o současném vlastnictví a využití zámku v Brucku nad Litavou. Závěrečná část knihy se týká Harrachů žijících na Moravě (Janovice u Rýmařova, Kunín, Velké Meziříčí). Zajímavě se jeví nepřímé porovnání dvou odlišných životních osudů – veřejnosti známějšího Františka Harracha, který byl přítomen atentátu na následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este v Sarajevu (zakrvácený kapesník se nachází ve sbírkách velkomeziříčského zámku) a méně známé Marie Walburgy Waldburg – Zeil roz. Harrachové a jejího vzdělávacího mecenátu, vždyť žákem školy na zámku v Kuníně byl pozdější významný český historik a politik František Palacký.          

 Monografie Harrachové – vznešenost zavazuje - je stylově jednotná, kvalitní redigování výrazně přispělo ke kompaktnosti textu obsahujícího i četné poznámky a volně vložený rodokmen Harrachů. Autoři vytýčený cíl splnili. Kniha bude vrcholem 13. ročníku projektu Po stopách šlechtických rodů a může se stát pozváním k návštěvě památkových objektů spjatých nejen s Harrachy, ale i klíčem k pochopení jejich dějinné role.

PaedDr. Jan Luštinec, Mgr. Petr Nosek, Mgr. Adam Rejha: Harrachové – vznešenost zavazuje, ISBN: 978-80-906784-6-0, 212 str., 1. vyd., NPÚ – územní památková správa na Sychrově, Sychrov v roce 2023.   

Autor textu: Stanislav Vaněk

 

harrachoveknihaobalka.jpg

 

 

 

Čtenářská gramotnost u dětí: Jak lehce naučit dítě číst

https://www.c-and-a.com/eu/cz/shop/ctenarska-gramotnost

 

 

HARRACHOVÉ - PO STOPÁCH ŠLECHTICKÝCH RODŮ

https://npu.cz/cs/o-nas/projekty/po-stopach-slechtickych-rodu/90194-harrachove-vznesenost-zavazuje

 

 

 

 

Stáhěte si mobilní aplikaci a budete mít přehled, co se v Nechanicích děje, přímo ve Vašem mobilním telefonu.

 

letak_-_nechanice.jpg